DÁRKY, RODINA, VÍRA – CO PRO VÁS ZNAMENAJÍ VÁNOČNÍ SVÁTKY
Prosinec 13, 2010 Aktuality, Kalendář
.
Dárky, prázdniny, kapr s bramborovým salátem, medovina na vánočních trzích, televizní pohádky, čas strávený s rodinou… Je spousta důvodů, proč Vánoce patří k nejoblíbenějším svátkům roku. Pro křesťany mají ale Vánoce mnohem hlubší významy.
Narodil se na seně
Podstata křesťanských Vánoc tkví v oslavě narození Ježíše Krista. K této události se váže legenda. Tesař Josef a jeho žena Panna Maria přišli z Nazaretu do Betléma kvůli císařem vyhlášenému sčítání lidu. Ve chlévě, kde spočinuli, porodila Panna Maria dítě a položila malého chlapce do jesliček. Pastýřům se tehdy zjevil Anděl a zvěstoval narození Spasitele. Z Dálného Východu se za Ježíškem vydali tři králové, mudrci, s dary, dorazili 6. ledna.
Přesné datum narození Ježíše Krista Bible přesně nezná a vedou se o něm spory. Připomínka zrození Ježíše Krista ale připadla na 25. prosince, který se kryl s římským pohanským kultem slunce. Pohané si totiž všimli, že o zimním slunovratu (tehdy vládl zmatek, jestli slunovrat připadá na 21. nebo 25. prosince) slunce stoupá na obloze každý den výš. Každoroční znovuzrození slunce provázely veselé, nezávazné slavnosti plné tance a hodování.
Křesťanské Vánoce se začaly slavit později než tyto pohanské svátky, ve 4. století. Překrytím obou svátků chtěla podle některých tehdejší církev zavrhnout původní slavnosti, podle církve samotné se snažila jim vtisknout nový smysl a tradice.
Proč se dávají dárky
Zatímco pro křesťany Vánoce začínají 25. prosincem – prvním svátkem vánočním, nejoblíbenější chvíle českých pohanských Vánoc jsou už několik hodin dříve – na Štedrý den. Ale i tradice dárků souvisí s biblickým obsahem Vánoc. Křesťané byli o Vánocích obdarováni – Bůh jim seslal Spasitele Ježíše Krista. A proto i oni rozdávají dárky. Kromě velkých krabic zabalených ve vánočním papíru s mašlemi jsou těmi nejhezčími dárky obyčejné maličkosti – úsměv, čas strávený s rodinou a blízkými, odpočinek.
Křesťanské Vánoce pokračují 26. prosince druhým svátkem vánočním, kdy se slaví svátek sv. Štěpána, prvomučedníka. Křesťanské Vánoce u nás končí 6. ledna, v den slavnosti Zjevení Páně a zároveň svátku Tří králů.
Vánoční zvyky
Vánoční zvyky a tradice, bez kterých si Vánoce neumíme představit – házení střevícem, lití olova, krájení jablka, cukroví i sváteční večeře či zdobení stromečku – mají ale svůj původ v pohanství. A i když si také křesťané o Štědrém dni usmaží kapra a rozbalí dárky, ta pravá podstata Vánoc pro ně spočívá v něčem jiném. Připomínají si již zmíněné zrození Spasitele.
Vánoce pro všechny
Ale i pro ateisty, kteří neoslavují náboženský obsah Vánoc, mají tyto svátky nepopiratelné kouzlo. A nejde jen o to dobře hodovat a dostat dárky, ale i to strávit čas s blízkými, zpomalit v každodenním shonu či zavzpomínat na uplynulý rok. Proto jsou Vánoce právem nejoblíbenějšími svátky v roce.
