Lehká zranění potvrdili Novinkám také ošetřující lékaři výše uvedené nemocnice. „Po ošetření byl propuštěn,“ dodal jeden z ošetřujících lékařů.
DNES ZAČAL METEOROLOGICKÝ PODZIM-POČASÍ NA ZÍTRA 2.ZÁŘÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU
Oblačno až zataženo místy přeháňky, ojediněle bouřky. Na Moravě a ve Slezsku polojasno až oblačno a srážky jen ojediněle. Nejvyšší teploty 21 až 25 °C, na východě až 27 °C. Teplota v 1000 m na horách kolem 17 °C. Slabý proměnlivý vítr 1 až 4 m/s.
Jak vznikají bouřky.
Rychlý růst věžovitých bouřkových mraků a vlhký studený vítr, který ohlašuje příchod bouře, jsou jevy známé ve většině mírných i tropických pásem světa. Odhaduje se, že v kterémkoli okamžiku probíhá na Zemi asi 1800 bouřek. Oblaka se začínají vytvářet tam, kde v nestabilní oblasti atmosféry vzniká silný vzestupný proud teplého vlhkého vzduchu. Vlhkost se sráží, jak rozpínající se oblaka dosahují výšky 13 000metrů a víc. V té době už v mraku prší, sněží nebo padají kroupy - a tím vznikají mocné proudy studeného vzduchu prudce klesajícího z velkých výšek. Zakrátko pak nebem proletí oslepující blesk, od horských svahů se odrazí hrom, jak si to nahoře rozdávají vzestupné a sestupné proudy a zaplaví zem prudkým lijákem. Sestupné nakonec zvítězí a zadusí teplé a vlhké proudění zdola. Déšť ustává, vítr utichá a bouře končí skoro právě tak náhle, jako začala.
Kde se berou blesky. V kotli uvnitř bouřkového mraku se hromadí mohutný elektrický náboj. Jak, to doposud nevíme. Jasné je pouze tolik, že se kladný náboj akumuluje ve vrcholcích mraků a záporný u jejich základny. Záporný náboj je přitahován kladně nabitou zemí. Vzduch je však dobrý izolátor, který po jistou dobu nepřipustí, aby elektrický výboj rozdíly vyrovnal. Když napětí patřičně vzroste, udeří blesk. Tento děj se skládá ze dvou částí. Nejprve se z nebe spustí série slabých křivolatých „naváděcích“ blesků. Země jim odpoví trsovitým výbojem. Když se střetnou, vznikne mezi nebem a zemí elektrická dálnice.
Ze země po ní okamžitě vyjede do mraku mocný elektrický náboj. A právě tento „odvetný úder“ je zdrojem světla, které vnímáme jako blesk.
I když staré přísloví popírá, že blesk do stejného místa málokdy udeří pouze jednou. Většinou si své vystoupení několikrát zopakuje. Každý blesk, který vidíme, je ve skutečnosti jen důsledkem srážky naváděcích a odvetných úderů, vypravených po stejné cestě oblohou.Celá výměna těchto úderů však probíhá tak obrovskou rychlostí, že ji vnímáme jako jediný záblesk. Elektrický náboj se v zemi pod prostorem bouře koncentruje v nejvyšších objektech. Ty pak přitahují naváděcí blesky. Proto do vysokých stromů a budov blesk skutečně často udeří i několikrát.
I když staré přísloví popírá, že blesk do stejného místa málokdy udeří pouze jednou. Většinou si své vystoupení několikrát zopakuje. Každý blesk, který vidíme, je ve skutečnosti jen důsledkem srážky naváděcích a odvetných úderů, vypravených po stejné cestě oblohou.Celá výměna těchto úderů však probíhá tak obrovskou rychlostí, že ji vnímáme jako jediný záblesk. Elektrický náboj se v zemi pod prostorem bouře koncentruje v nejvyšších objektech. Ty pak přitahují naváděcí blesky. Proto do vysokých stromů a budov blesk skutečně často udeří i několikrát.
Teplota blesku dosahuje asi 15 000°C a je vyšší než teplota na povrchu Slunce. Takový tepelný náraz dokáže přivést k výbuchu stromy tím, že odpaří jejich mízu. Občas roztaví písek na skleněné krůpěje.Vysoká teplota ovšem zahřeje i vzduch podél cesty blesku. Zahřátý vzduch se rozpíná tak prudce, že vyvolává nárazové vlny a ty pak slyšíme jako hřmění.Blízký úder blesku je spojen s prudkým třeskem. Po vzdálenějším následuje táhlý rachot. Zvukové vlny se totiž v atmosféře lomí a odrážejí se od kopců a jiných útvarů zemského povrchu. Protože je světlo rychlejší než zvuk, můžeme odhadnout, jak daleko udeřilo. Spočítejme sekundy mezi bleskem a zvukem hromu a vynásobíme je 330. Tím přibližně zjistíme, kolik metrů od nás blesk udeřil.
Český turista na Slovensku přežil zásah bleskem
Jen s lehkým zraněním vyvázl po zásahu blesku 48letý M. B. z Karlovych Varů. Byl na procházce se svou rodinou v oblasti Rovné hole pod Chopkem, když je překvapila bouře. Při zásahu bleskem měl velké štěstí, že přežil. „Blesk mně zasáhl do pravé nohy a zničil mi botu,“ uvedl . Po zásahu bleskem přivolala rodina na pomoc členy Horské záchranné služby. Zraněný byl sedačkovou lanovkou transportován do údolí a následně ho sanitním vozem převezli do nemocnice v Liptovském Mikuláši.
Blesk-světelný jev, který provází náhlý výboj atmosferické elektřiny. Vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a stratosférou. Dosud není přesně známo, jak dochází k nabíjení jednotlivých částí oblaků.K vybíjení dojde v okamžiku, kdy izolující vrstva vzduchu neudrží náboje od sebe-záporné se pohybují ke kladným neviditelnou klikatou stopu, která se nazývá vůdčí výboj blesku. V okamžiku, kdy se náboje setkají, vznikne mohutný elektrický proud,(hlavní výboj blesku. Nejvyšší teplota v kanálu blesku dosahuje až 31 000°C, trvá jen několik miliontin sekundy. Krátkodobě vzniká napětí stovek milionů voltů.
Ve čtvrtek bude oblačno, přechodně i polojasno, místy přeháňky, ojediněle bouřky.Noční teploty 16 až 12 °C. Denní teploty 21 až 25 °C. Jižní vítr 2 až 6 m/s.
Jakým houbám se říká prašivky?
V obecné mluvě se jedovatým nebo nejedlým houbám často říká prašivky. Angličané jim říkají toadstool, což znamená „ropuší lejno“. Slovo vzniklo v dávných časech, kdy lidé považovali ropuchy za odporné jedovaté tvory,: o houbách, které rostly na vlhkých temných místech, kde žily ropuchy, se předpokládalo, že jsou také jedovaté. Název ropuší lejno nebo prašivky je sice malebný, ale odborníci ho nepoužívají. Je zmatečný, protože zahrnuje mnoho druhů, které ani nejsou blízce příbuzné.
