DISKRIMINACE 50+ AKTIVNĚ – Věková diskriminace a jak se jí bránit
Únor 28, 2011 Aktuality, Práce v důchodu
Věková diskriminace a jak se jí bránit
Starší lidé se cítí diskriminováni na trhu práce. Rozsáhlý sociologický výzkum společnosti Respekt institut 50+ Aktivně se mimo jiné zabýval tím, jak diskriminace v praxi vypadá. Přichází také s radami, jak se takovému zacházení bránit.
„Pokud jsem sehnal práci po padesátce, tak to bylo od lidí, co mě znali,“ svěřil se jeden z respondentů výzkumu 50+ Aktivně se zkušeností, jak obtížně se starším lidem hledá práce. Další účastník výzkumu, personalista, který pracuje ve státní sféře, mu dal za pravdu. Konstatoval, že starší zájemci o práci většinou vůbec nedostanou šanci, aby představili svoje znalosti, schopnosti a zkušenosti. To se totiž obvykle děje až ve druhém kole výběrového řízení. Do něj ale podle personalisty starší lidé často nepostupují: „Na základě data narození v životopise jsou vyřazeni už v prvním kole.“
Ředitelka libereckého úřadu práce Kateřina Sadílková upozorňuje, že takový postup je jednoznačně v rozporu se zákonem. „Kdybychom toto zjistili – a měli pro to důkaz – tak zaměstnavatele budeme trestat za porušení zákona o zaměstnanosti,“ říká. „Postupoval diskriminačně a to je jasné porušení tohoto zákona.“ Hned ale dodává, že k trestání firem v praxi v podstatě nedochází. Jde o to, že právě nezbytný důkaz obvykle chybí.
Co je a co není diskriminace
Příklad diskriminace, který uvedl personalista v rámci výzkumu 50+ Aktivně, patří v praxi mezi jednu z jejích nejčastějších podob. Teoreticky se dá popsat takto: Starší zájemce se uchází o pracovní místo. Splňuje všechna kritéria, která jsou pro danou pracovní pozici stanovena. Přesto nepostoupí do druhého kola přijímacího řízení.
Jiným příkladem, jak skrytě diskriminovat starší lidí, je třeba inzerát: „… Požadujeme uchazeče s praxí nejvýše čtyři roky.“ Tím dává zaměstnavatel dost jasně najevo, že starší pracovníky nechce.
Diskriminace se nemusí týkat jen přijímání do práce, ale také různého přístupu k mladším a starším lidem v pracovním kolektivu.
Ne každý rozdílný přístup ale nutně musí být diskriminací. Jednoduše, tam, kde má rozdílný přístup logiku a opodstatnění, se o diskriminaci mluvit nedá. Může jít o případy, kdy to vyžaduje povaha vykonávané práce. Nebo situace, kdy výkon zaměstnání vyžaduje odborné vzdělání, které je nepřiměřeně dlouhé vzhledem k datu, kdy zájemce o práci dosáhne důchodového věku.
Jak se diskriminaci bránit
Je dobré vědět, které normy se diskriminací zabývají. Je to jednak zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb., jednak Antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb.
Člověk, který má pocit, že se stal terčem diskriminace při hledání zaměstnání, se může obrátit na příslušný úřad práce se stížností. Ten, kdo se cítí být diskriminován zaměstnavatelem, může dát podnět Oblastním inspektorátu práce. Kromě dotčené osoby, zaměstnavatele a popisu diskriminačního jednání by měl podnět obsahovat také přiložené nebo navrhované důkazy.
U okresního soudu, pod který spadá zaměstnavatel, je možné domáhat se jednak toho, aby bylo od diskriminačního jednání upuštěno a také toho, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu. Možná je i náhrada nemajetkové újmy v penězích. Je třeba vysvětlit, v čem znevýhodnění spočívá a mít pro toto tvrzení důkazy.
Pokud člověk, dotčený diskriminací, nesouhlasí s postupem inspektorátu práce nebo soudu, může se obrátit na veřejného ochránce práv.
Dokázat diskriminaci je těžké
Liberecká ředitelka úřadu práce Kateřina Sadílková ale na základě zkušeností z praxe míní, že doložit diskriminaci je téměř nemožné. „Uchazeč, který se cítí být diskriminován, se nedostane k materiálům, kterými by mohl svoje podezření doložit. Skončí to tvrzením proti tvrzení,“ říká ředitelka. „Uchazeč například řekne, že paní personální mu řekla, že je starý – a ona to pochopitelně popře.“
Pro postih zaměstnavatele je přitom důkaz nezbytný. „Abychom mohli zaměstnavatele trestat za porušení zákona o zaměstnanosti, museli bychom mít důkaz,“ říká Kateřina Sadílková. „Třeba takový, že by na materiálech uchazeče bylo napsáno: věk nevyhovuje.“ Fakt, že uchazeč splňoval požadovaná kritéria a přesto si ho firma nevybrala, podle ní rozhodně nestačí. Uchazečů bývá víc a je věcí firmy, koho z nich si vybere. „Často s uchazečem, který má pocit, že byl diskriminován, soucítíme,“ říká Sadílková. „ Ale zaměstnavatele bez důkazů postihnout nemůžeme.“
Sadílkové pracovní úřad zvolil pozitivní strategii. Snaží se zaměstnavatele přesvědčovat, že lidé nad padesát mají řadu devíz, pro které se je vyplatí zaměstnat – například jsou zkušení, orientují se v oboru, mají řadu cenných kontaktů, lépe než mladí lidé zvládají stres, jsou k firmě loajální a většinou jsou díky odrostlým dětem také časově flexibilní.
Úřad také podporuje firmy, které se rozhodnu člověka nad padesát zaměstnat. Mohou například dostávat dotaci za takzvané společensky účelné místo po dobu téměř roku. Jinou možností je řízená praxe. Spočívá v tom, že uchazeč o práci je stále v evidenci úřadu práce a dostává od něj peníze, ale zároveň pracuje. Zaměstnavatel ho po dobu několika měsíců nemusí platit, má možnost ho blíž poznat a třeba usoudí, že ho po skončení řízené praxe zaměstná.
„Často používám argument, že nejlepší tým je tým kombinovaný. Takový, ve kterém jsou lidé mladí i starší, muži i ženy,“ říká Sadílková. „Starší se pak přirozeně učí od mladých novinky, které se týkají počítačů a mladí od starších zase to, jak jednat s klienty, jak o věcech přemýšlet a nebýt zbrklý.“
Užitečné odkazy aneb Kam se obrátit v případě nerovného zacházení
Česká advokátní komora – může přidělit bezplatného právníka a nabízí bezplatné právní poradenství.
Občanské poradny – poskytují bezplatné poradenství v řadě životních situací, do kterých je zahrnuta i pracovněprávní oblast.
http://www.obcanskeporadny.cz/
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, ke kterým můžete podat písemný podnět v případě porušování práv ze strany zaměstnavatele
Veřejný ochránce práv
Asociace mediátorů ČR, na které můžete vyhledat kontakty na akreditované mediátory a získat další informace o mimosoudní cestě řešení sporů
Více o projektu a výzkumu 50+ Aktivně naleznete na www.respektinstitut.cz/50-aktivne/
Hana Čápová, Respekt institut
Článek byl vytvořen v rámci projektu 50+ Aktivně, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Přehled názorů (1)
Za mých mladých let, všude vitální důchodci pracovali, na poli, v kancelářích, ve zdravotnictví, v obchodech. A pracovali dobře. Šli příkladem mladým zaměstnancům, ti se od nich doslava učili.
Ale ve společnosti, kde se pokládá důchodce za příživníka, nelze čekat, že by Vás někdo zaměstnal. Sehnat práci v 50ti letech??? (a to ještě daleko nejsou důchodci) Jsou určitě výjimky, ale nevím. Takže jak na diskriminaci? určitě výchovou mladých, učit je úctě ke stáří apod. viz. naši politici, taky žádní mladíci. A to je vlastně dobře.