PRO ZAMĚSTNANCE POSTIŽENÉ POVODNĚMI
Srpen 11, 2010 Aktuality, Rady a tipy
Základní informace o tom, na co mají lidé nárok, pokud jim povodeň poničila majetek, jak je to s volnem a náhradou mzdy, když se uklízejí následky povodní, jak je to v případě, že zaměstnavatel v kontextu s povodní nemůže vyplatit mzdu, jak je to s výplatou důchodů a dávek nemocenského pojištění a další.
Mimořádná okamžitá pomoc lidem
Lidem, kteří byli postiženi živelní pohromou, například povodní, může být podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, poskytnuta mimořádná okamžitá pomoc. Výše této dávky se stanovuje s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby nebo společně posuzovaných osob. Může být až do výše patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tedy až 46 890 Kč.
Na základě individuální potřeby lze podle dříve uvedeného zákona poskytnout mimořádnou pomoc také osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Tato mimořádná pomoc může být až do výše konkrétního nákladu s tím, že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce, tj. v současné době 31 260 Kč.
Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout i v situacích, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu jednorázového výdaje spojeného zejména se zaplacením správního poplatku nebo v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu. Dávku lze využít i v kontextu s povodní, kdy poškozeným vznikly mimořádné výdaje na pořizování například nových dokladů, na přechodné ubytování při zničení bytu apod. Mimořádná pomoc může být až do výše konkrétního nákladu. I v tomto případě jde o jednorázovou dávku, poskytnutí několikrát v roce není vyloučeno.
Kde o dávku žádat?
O dávky mimořádné okamžité pomoci lze požádat pověřené obecní úřady. Místní příslušnost se řídí místem, kde je osoba hlášena k trvalému pobytu. Pokud k situaci, která vyžaduje okamžitou pomoc, došlo mimo správní obvod pověřeného obecního úřadu, v kterém je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušný ten pověřený obecní úřad, v jehož správním obvodu k situaci došlo.
Postižení občané žádají o tyto dávky prostřednictvím formuláře, který má orgán pomoci v hmotné nouzi k dispozici. Formuláře si rovněž lze stáhnout z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí – Formuláře pro pomoc v hmotné nouzi – Žádost o pomoc z důvodu postižení mimořádnou událostí, Žádost o úhradu nezbytného jednorázového výdaje nebo Žádost o pomoc na úhradu nezbytných nákladů.
Pracovněprávní oblast
Pokud se zaměstnanec sám účastní prací při odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti, mohou nastat dvě situace:
- Pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. mu může poskytnout též náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se také může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.
- V případě, že člověk odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu (o výkon občanských povinností) a dotyčnému náleží pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu; náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele nepřísluší ani v tomto případě, není-li s ním dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
Při povodních se také může stát, že zaměstnanec poskytuje osobní pomoc jiné fyzické či právnické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby. V tom případě je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno na dobu nezbytně nutnou, avšak bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodnou-li se nebo není-li vnitřním předpisem stanoveno jinak.
Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec takto zmeškanou pracovní dobu napracuje.
Povodeň u zaměstnavatele
V případě, že povodeň postihne zaměstnavatele a ten tak musí přerušit práce, je nezbytně nutné, aby se, pokud je to možné, pokusil převést zaměstnance na jinou práci. To může učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
Jestliže se člověk nemůže dostat do práce z důvodu přerušení dopravního provozu a z tohoto důvodu včas nenastoupí do práce, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy.
Potřebné informace dostanou lidé nejen na obecních úřadech, ale mohou se obracet i na úřady práce, inspektoráty práce či příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Nejčastější otázky a odpovědi
Zaměstnavatel mi nemůže kvůli povodním vyplatit mzdu. Co mám dělat?
Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu v důsledku povodní, můžete využít zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů. Můžete se obrátit na příslušný úřad práce podle místa sídla zaměstnavatele, který vám poradí v dalším postupu.
Mám nárok na volno, když si musím zařídit své osobní záležitosti?
Pokud potřebujete v souvislosti s povodněmi pracovní volno, abyste si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může vám ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Můžete se také dohodnout, že si takto zmeškanou pracovní dobu napracujete.
Během povodní jsme já i můj zaměstnavatel přišli o doklady důležité pro nemocenské pojištění. Jak to vyřešit?
Jestliže se u vašeho zaměstnavatele v důsledku povodní ztratily nebo zničily potřebné doklady či podklady, bez nichž nemůže zjistit údaje, které je povinen sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, musí se kontaktovat s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení. Jako zaměstnanec nárok na dávky neztratíte, ale v tomto případě je nezbytné počítat s tím, že výplata dávek bude opožděna.
Pokud došlo v důsledku povodní ke ztrátě nebo zničení potřebných dokladů, které vám slouží pro uplatnění nároku na dávku (například Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti), je třeba požádat lékaře o vyhotovení nového dokladu.
Jak je to s výplatou dávek nemocenského pojištění během povodní?
Pokud jste pobíral dávky nemocenského pojištění před povodní a nárok na tyto dávky nadále trvá, budou tyto dávky vyplaceny. Výplata dávek může být pouze zpožděna, jestliže plátce dávek (okresní správa sociálního zabezpečení) nebo pošta byly zatopeny nebo evakuovány.
Jak je to s výplatou důchodu během povodní?
Výplata důchodů vyplácených v hotovosti může být zpožděna, pokud vyplácející pošta byla zatopena nebo evakuována.
Kde mohu získat více informací?
Při řešení vaší konkrétní situace vám doporučujeme obrátit se s žádostí o radu či pomoc na příslušný úřad práce, Státní úřad inspekce práce, případně jeho příslušný oblastní inspektorát práce, dále na Technickou inspekci České republiky, resp. její příslušnou územní pobočku anebo na Ministerstvo práce a sociálních věcí CR.
Žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc podávejte na příslušném pověřeném obecním úřade.
V souvislosti se sociálním pojištěním se obracejte na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).
Je možné se také obrátit na odborové centrály, odborové svazy, odborové organizace nebo na organizace zaměstnavatelů.
INFORMACE Z MPSV – ČESKÝ DŮCHODCE
