Svatí Cyril a Metoděj, apoštolé a učitelé Slovanů
Červenec 5, 2010 Kalendář, Významné svátky/narození
Cyrilometodějský rozcestník
Bratři Konstantin a Metoděj pocházeli ze severořeckého města Soluně. Metoděj se narodil mezi r. 815 – 820, mladší Konstantin asi r. 827 – 828. Otec obou bratrů byl vysoký hodnostář, Metoděj se pravděpodobně zpočátku věnoval úřednickému povolání, později se stal prostým mnichem. Konstantin se rozhodl pro kněžskou dráhu už po studiích. Po smrti otce se ho ujal císařský hodnostář, otcův přítel. Tak mu bylo umožněno univerzitní vzdělání. Po vysvěcení se stal knihovníkem cařihradského chrámu. Později vyučoval na vysoké škole v Cařihradě, po palácovém převratu však rozdal majetek a odešel do kláštera na horu Olymp, kde byl Metoděj.
Solunští bratři přišli na Velkou Moravu na žádost sv. knížete Rostislava Moravského na jaře roku 863. Podle tradičního data jejich příchodu a zahájení slavného misijního díla slaví pravoslavní jejich svátek každoročně dne 11. května (podle pravoslavného církevního kalendária, tj. 24. května dle současného občanského kalendáře).
V době příchodů soluňských apoštolů nosil sv. Cyril ještě jméno Konstantin (jméno Cyril přijal až těsně před smrtí při přijímání velkých mnišských slibů – tzv. „velké schimy“). Sv. Cyril – Konstantin byl podle názoru pravoslavných historiků (a v souladu se starou východní tradicí) v čase příchodu na Moravu pravděpodobně v hodnosti biskupa; jeho starší bratr Metoděj se vypravil z Byzance na Moravu nejspíše diakonem. Zvláštní svátek sv. Cyrila slavíme v den jeho blaženého zesnutí 14. února (dle církevního kalendária; tj. 27. února dle občanského kalendáře) (zemřel r. 869 při návštěvě Říma).
Svatý biskup Metoděj, arcibiskup moravský, přijal biskupské svěcení od římského papeže po zesnutí sv. Cyrila. Zvláštní den ke slavení jeho památky Církev určila taktéž na den jeho zesnutí v Pánu: 6. dubna (dle círk. kalend.; tj. 19. dubna dle obč. kalend.) (r. 885 na Moravě).
Dílo svatých bratří mělo význam nejen pro Moravany a potažmo i pro Čechy, ale pro celý slovanský svět. Jejich práce se nesmazatelně zapsala do dějin našich i slovanského světa, avšak především vytvořila pevné duchovní základy pro pěstování pravoslavné křesťanské víry, jimiž se ani nejlítějším nepřátelům Pravoslaví nepodařilo otřást. Jakkoliv byla pravoslavná víra po tisíc let s pomocí veškeré světské moci zahlazována, přesto při první příležitosti z kořene zasazeného svatými Soluňany vždy vyraší nová svěží ratolest. Pravoslaví bylo likvidováno a drceno jak u nás tak i na Balkáně, kam se odebrali zasadit cyrilometodějskou setbu vyhnaní učedníci a nástupci sv. Metoděje, leč díky zvláštnímu požehnání a nebeské ochraně se žádnému ani sebemocnějšímu nepříteli nepodařilo natrvalo udusit tuto tajemnou révu, jejíž kořen zde cyrilometodějci zasadili a na níž nás naroubovali…
Jejich slovanské liturgie měly úspěch zejména z důvodu používání srozumitelného slovanského jazyka. Rovněž osobní příklad obou bratří měl pozitivní vliv.Bratři sami vybírali z lidu vhodné kandidáty na další kněze, které vzdělávali. Po Metodějově smrti ale došlo k zániku slovanské církve na Moravě a bohoslužby byly slouženy latinsky.
Až do poloviny 19. století byli svatí Cyril a Metoděj běžně označováni staročeskými jmény Crha a Strachota. Crha vzniklo z Cyril; Strachota špatným překladem – řecké Methodios bylo mylně přikloněno k latinskému metus „strach“ a přeloženo.
Papež Jan Pavel II. je v roce 1980, společně se svatým Benediktem (od r.1964), a později dalšími světicemi, prohlásil spolupatrony Evropy. Česká republika slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července, stejně tak římští katolíci v některých zemích (jinde jejich svátek připadá na 14. únor). Sv. Cyril a Metoděj jsou hlavními patrony Moravy.
VZNIK PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU
Pravda často v dějinách vítězí navzdory své bezbrannosti či právě v této bezbrannosti. Proto pád moravské církve v r. 885 nebyl prohrou. Zaseté semeno přineslo hojné plody. Vyhnaní žáci svatých bratří v čele s nástupcem sv. Metoděje sv. biskupem Gorazdem pokračovali v misii u jiných slovanských národů. Ryze křesťanský a ekumenický odkaz byzantské misie však zůstal natrvalo zapsán i v podvědomí křesťanů v Čechách a na Moravě, přesto, že se v důsledku politických změn dostali do sféry působnosti latinské církve. Skupiny věrných, kteří chtěli zvěstovat čisté Boží slovo srozumitelně všem lidem přetrvávaly zde i po velkém rozkolu z r. 1054. Zajímavá je široká otevřenost těchto skupin. Tak např. živé duchovní středisko kolem sv. Prokopa Sázavského a jeho monastýru se snad řídilo západní – benediktinskou řeholí a překládala se zde do české verze staroslověnštiny i latinská díla. Neváhalo se otevírat všem dobrým věcem, které přineslo společné první tisíciletí křesťanské církve na obou stranách. Nicméně tito horlitelé trvali na používání srozumitelného jazyka a pro duchovní inspiraci sahali tam, kde čisté dědictví původní nerozdělené církve zůstávalo bez neorganických novot zaváděných v tehdejší latinské církvi, totiž do oblastí křesťanského Východu. Dokazují to styky Prokopových stoupenců s Athosem a s Kyjevsko-pečerskou lávrou.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
Kostel sv. Cyrila a Metoděje stojí uprostřed Karlínského náměstí, postupem času proměněného v sady. Je to trojlodní novorománská bazilika se silně převýšenou hlavní lodí, se dvěma věžemi přiléhajícími po pravé i levé straně kněžiště. Kostel je dlouhý 75 metrů, široký 31 m a vysoký 27,5 m. Výška věží se rovná jeho délce. Přestože kostel leží na samém dně pražské kotliny a z jihu krytý vrchem Vítkova je právě díky svým vysokým věžím viditelný z mnoha pražských pohledů.
Staveniště vysvětil pražský arcibiskup kardinál Bedřich Josef kníže Schwarzenberg 9. března 1854. Stejný církevní hodnostář vykonal 10. června téhož roku i obřad položení základního kamene. Projekt karlínského kostela vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner. Ten ještě upravil pražský architekt Ignác Ullmann, jenž poté řídil stavbu prováděnou stavitelem Janem Bělským a kamenickým mistrem Karlem Svobodou, samozřejmě za účasti početných řemeslníků a pomocníků. V neděli 18. října 1863 byl dokončený kostel sv. Cyrila a Metoděje slavnostně vysvěcen.
Věže jsou navzájem identické. Nástup do nich je z prostoru kněžiště. Ten, kdo chce vystoupat nahoru, musí nejprve zdolat 68 schodů vřetenového schodiště a z odpočívadla pokračovat po dalším schodišti při stěně věže, čítající 87 schodů. Schodiště jsou bezpečná, opatřená jednotným kovovým zábradlím a elektrickým osvětlením. Pouze z horního schodiště se návštěvníkovi otevírá pohled do hlubiny. V rámu hodinového stroje je letopočet 1858. Zvnějšku jsou věže rozdělené římsami do tří částí. V jejich horní části pak ciferníky hodin. Ještě výše vysoká okna krytá žaluziemi. Střechu věží tvoří osmiboký jehlan, na vrcholu s hrotem, makovicí a křížem.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Novém Městě

Už ve škole se v dějepisu mluví o kostelu svatého Cyrila a Metoděje. Do českých dějin vstoupil smutně ponurým příběhem sedmi parašutistů, kteří byli z Anglie do Prahy vysláni, aby provedli útok na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Tři týdny jim kostel posloužil jako domov do 18. června 1942, kdy byl celý kostel obšancován osmi stovkami německých vojáků. Čtyři stateční čeští vlastenci se ukrývali v nehostinné, vlhké kryptě, kde pohřbívali zesnulé. Parašutisti se proto dohodli, že se budou chodit ohřívat na přilehlý kúr. Jedinou možnou cestou do hrobky byl sestup šachtou po žebříku.
Nerovnoměrný souboj s německou přesilou nechtěli vzdát. Když slyšeli, že se na kúru střílí, začali hloubit boční chodbičku. Marně. Kameny byly příliš objemné. Boj trvající dvě hodiny nechal stopy dodnes: na podlahách uvidíte stopy od kulek.
Běžní návštěvníci na kúr nesmějí, do krypty ano. I dnes tam můžou zahlídnout stopy po vodě, kterou se Němci snažili výsadkáře vyplavit. Živé je nedostali – německá pomsta a nekonečný německý hněv pak potkal i duchovní.
Biskup Gorazda se pokouší celý nerovný konflikt ukončit. Žádá gestapo a protektorátní vládu, aby si vzali jeho život; ne životy žen a dětí. Byl však umučen a popraven, později kanonizován. Jeho kněžské roucho je v kostelu i dnes – dochovalo se však natržené.
V sekci kalendář můžete najít další zajimavosti
www.ceskyduchodce.cz


