Dědění ze zákona

V případě, že zůstavitel nezanechal platnou závěť nebo závěť nezahrnovala řešení otázky veškerého jeho majetku, stanoví občanský zákoník principy dědění ze zákona. To se odehrává v pořadí dědických skupin.

V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

Pokud nedědí manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele, a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu. O řízení, které k nabytí dědictví směřuje, si povíme v následujícím pokračování.

Darovací smlouva je druhým nejužívanějším způsobem převodu nemovitosti. Popularita darování stoupla po zrušení daně dědické a darovací.

Pro darování nemovitosti příbuznému tak nemusíte od roku 2008 platit žádnou daň. Navíc a to je druhá velká výhoda, si nemusíte nechat vypracovat znalecký posudek.

Jaké jsou náležitosti darovací smlouvy?

- Musí být uveden dárce a obdarovaný, tedy jejich jména, rodná čísla a trvalá bydliště

- Musí být přesně určena a definována nemovitost, která se převádí. V případě domu či bytu musí být uveden i pozemek na kterém je dům postaven

- Z darovací smlouvy musí být zřejmá vůle dárce nemovitost darovat a vůle obdarovaného tento dar přijmout

- Musí být uveden datum podpisu darovací smlouvy

- Jeden výtisk darovací smlouvy musí mít úředně ověřené podpisy – cena ověření 30 Kč na městském či obecním úřadě, 35 Kč u notáře

- Do darovací smlouvy může být zaneseno věcné břemeno na užívání nemovitosti na dožití – toto řešení je praktické pro staré rodiče či rodiče, kteří se rozhodnou věnovat svůj dům či byt svým potomkům. Věcné břemeno, které je přímo zapsané do katastru nemovitostí zajistí dárci, aby mohl nemovitostí až do své smrti bez překážek užívat.

 

Závěť

VZOR:

Já, níže podepsaný ………………………, pořizuji po zralé úvaze tuto závěť a o níže uvedeném majetku pořizuji následovně:

Čl. I.

Veškeré , nacházející se v mém výlučném vlastnictví, tedy

* rekreační chatu v obci …………, evidenční číslo … na stavební parcele č. …,
* stavební parcelu č. …, výměra …… m2 (zastavěná plocha) a
* pozemkovou parcelu č. …, výměra …… m2 (zahrada),

vše zapsané v katastru nemovitosti u Katastrálního úřadu v ………… na LV č. …, pro katastrální území ………, obec ………

odkazuji rovným dílem

…………………………………, bytem ………………… (první dědic)

…………………………………, bytem ………………… (druhý dědic)

 

Čl. II.

Automobil zn. …………, registrační
………… odkazuji

…………………………………, bytem ………………… (třetí dědic)

 

Čl. III.

Ostatní movité věci, jakož i veškerou finanční
odkazuji

…………………………………, bytem ………………… (čtvrtý dědic)

V ………… dne …………..

Podpisy: ………………………

(zůstavitel)

……………………… ………………………

(1. svědek) (2. svědek)

 

Informace kolem závěti, náležitosti závěti a podmínky k sepsání závěti 

Závěť je jednostranným úkonem zůstavitele, ve kterém tato osoba určuje, kdo bude vlastníkem (věřitelem apod.) věcí (pohledávek apod.) po její smrti. Na začátku je nutno zdůraznit, že smrtí zůstavitele přecházejí na dědice nejenom aktiva, ale i pasiva. Na dědictví se však nedá doplatit – tzn. zdědí-li někdo dluhy vyšší než kolik tvoří aktiva pozůstalosti, bude věřitelům odpovídat pouze do výše těchto aktiv. V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné. Zůstavitel může závětí zřídit i nadaci.

Závěť může sepsat osoba starší 15 Závěť může být pořízena několika způsoby, které stanoví zákon (v České republice tak není možné závěť např. namluvit na videokazetu):

holografní (vlastnoruční) závěť – jde o závěť, kterou zůstavitel celou napsal vlastní rukou a také ji vlastnoručně datoval a podepsal. Taková závěť může být např. napsána rtěnkou na ubrousek, bude mít stejnou platnost, jako závěť napsaná perem na krásném papíru.

allografní závěť – je to závěť, která je sepsaná jiným způsobem, než vlastní rukou zůstavitele. Např. může být napsána na počítači a vytisknuta, nebo napsána na psacím stroji. V takovém ji však zůstavitel musí vlastnoručně podepsat a k závěti se musí připojit i podpisy dvou svědků, kteří tím dosvědčují, že se jedná o poslední vůli zůstavitele. Tito svědci nemusí znát obsah závěti, ale musí se na závěť podepsat.

přísnější alografní závěť (s předčitatelem) – zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem. V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.

závěť notářským zápisem – tímto způsobem může projevit svoji poslední vůli kdokoliv, ale pro nezletilce starší 15 let je to jediný možný způsob. Existuje Centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora České republiky.

Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit. Závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.

Při psaní závěti musí zůstavitel pamatovat na to, aby se jeho nezletilým potomkům dostalo aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik,kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomuto odporuje, je v této části neplatná (pokud nedošlo k vydědění uvedených potomků). Konkrétně to znamená – má-li zůstavitel manželku a jedno nezletilé dítě, pak ze zákona přísluší každému z nich polovina jeho majetku. Závětí tak může takový zůstavitel (za předpokladu, že potomka nevydědil) platně pořídit pouze o polovině svého majetku. Byl-li by potomek zletilý, mohl by pořídit o tří čtvrtinách majetku.

Jak sepsat závěť

Zůstavitel (dárce) může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.
Vlastnoruční závěť musí být celým svým obsahem zůstavitelem vlastnoručně napsána a na závěr podepsána s uvedením dne, měsíce a roku, kdy byla podepsána.

Pokud jde o závěť, která je napsána jiným způsobem, např. na počítači, rukou někoho jiného, musí být zůstavitelem, který může číst a psát, podepsána. Podmínkou platnosti je však přibrání dvou svědků, kteří jsou způsobilí k právním úkonům a nejsou povoláni k závěti zákonným dědicem či osobou jim blízkou.

Pokud jde o závěť ve formě notářského zápisu, je postup při zřizování této listiny upraven v ustanoveních § 62 až 71 notářského řádu. O sepsání závěti formou notářského zápisu může být požádán kterýkoli notář. Notářský zápis zůstane v úschově u notáře, u něhož byl sepsán

Závěť

vzor:

Já, podepsaný ……………., nar……………., r.č……………….., bytem………………., pořizuji pro případ své smrti v přítomnosti svědků:

 

………………………………, nar…………………….., r.č……………………………, bytem……………………………………………………………………………………a,

………………………………, nar…………………….., r.č……………………………, bytem……………………………………………………………………………………..

 

po zralé úvaze tuto závěť:

 

1. Dědicem

a) mých cenných papírů

 

b) částky ……………,- Kč z prostředků uložených na mých bankovních účtech vedených ……………….. bankou v……………..,

 

c) mého nároku na vydání nemovitostí nacházejících se v obci………………, k.ú……………, a to domu čp……………….na stavební parcele č. parc………….., nebo těchto nemovitostí v případě, že ke dni mé smrti budou v mém vlastnictví

 

d) veškerých mých předmětů z drahých kovů nacházejících se mimo můj byt a dědicem veškerých drahých kamenů nacházejících se mimo byt

 

ustanovuji Nadaci……., se sídlem v……………., IČ

 

Přeji si, aby výše uvedené bylo použito na/za účelem ………………………….

 

Na důkaz toho, že tato listina obsahuje moji poslední vůli, tuto vlastnoručně podepisuji.

 

 

V ……………….dne………………………

 

…………………………………….

podpis zůstavitele

 

Potvrzujeme svým podpisem, že zůstavitel před námi současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť dnes vlastní rukou podepsal a výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

 

V ………………dne………………….

 

……………………………………. ………………………………….

podpis svědka podpis svědka

Neopominutelní dědici v současném českém právu podle současné právní úpravy jsou neopominutelnými dědici pouze potomci zůstavitele, kteří mají nárok na polovinu svého zákonného dědického podílu, pokud jsou zletilí, nebo celý svůj zákonný dědický podíl, jsou-li nezletilí.

Vydědění v současném českém právu

Podle současné české právní úpravy (§ 469a občanského zákoníku) může zůstavitel vydědit potomka, jestliže v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo trvale vede nezřízený život.

 

Vydědit lze tedy jen potomka, u jiných osob je vydědění pojmově vyloučeno. Vyloučit jiného zákonného dědice z dědění lze tím, že zůstavitel odkáže veškerý svůj majetek v závěti jiné osobě (pokud by se závěť nevztahovala na veškerý zůstavitelův majetek, ale pouze na jeho část, připadl by ostatní majetek dědicům ze zákona, popřípadě státu).

V listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění, a to jak obecným důvodem podle zákona, tak i uvedením konkrétních skutečností, ze kterých vyplývá, že důvody vydědění byly v tomto případě splněny.

Na potomka, který byl platně vyděděn, se hledí, jako by se smrti zůstavitele nedožil. Pokud tedy má vyděděný děti (popřípadě další potomky), přechází jeho dědický podíl na ně, ledaže by bylo v listině o vydědění výslovně stanoveno, že se vydědění vztahuje i na potomky vyděděného (ti však nemusejí splňovat podmínky pro vydědění). Podle judikatury je možné i částečné vydědění.

Závěť musí napsat zůstavitel sám, nemůže k tomu nikoho zmocnit.

Je také nepřípustná závěť více dědiců – např. nemohou sepsat společnou závěť manželé.

V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

 

Povinný díl

Jako povinný díl se označuje podíl na dědictví, jehož má neopominutelný dědic nárok se i přes závěť domáhat. Podle českého práva činí povinný díl potomka, který není (platně) vyděděn, polovinu jeho zákonného dědického podílu (tj. podílu, který by mu náležel, kdyby nebylo závěti), je-li zletilý, nebo celý jeho zákonný dědický podíl, je-li nezletilý. Nezletilost se v tomto případě posuzuje ke dni úmrtí zůstavitele

 

Příspěvek zaměřen na: DĚDICTVÍ, DŮCHODCI, klidné stáří, senior dědictví, vzor smluv, vzory smlouvy, ZÁVĚŤ

Přehled názorů (1)

 

1. Anna Pavlíková napsal:

   17. 9. 2010 v 13.52

   Dobrý den,
   já bych ráda napsala moji čerstvou zkušenost s příbuznou. Je mnoho let v ústavu po mnoha mrtvicích, nyní byla již prohlášena za nesvéprávnou. Její manžel / byli bezdětní/ napsal závěť, kde veškerý majetek odkazuje cizím lidem. Když se můj manžel jako opatrovník po úmrtí tohoto člověka ptal , jak se bude vypořádávat společné jmění manželů , bylo mu notářem sděleno, že žádné není, že on tou závětí odkázal celý majetek tudíž i její a ona si z domu nesmí vzít ani své triko. Prý vše patří dědicům. Nemohu pochopit, že toto zákon připouští. Přitom jde o ženu, která nekomunukje, nemůže se bránit. Mohl by mi někdo kompetentní vysvětlit, jak může toto zákon připustit a zda se lze nějakým způsobem bránit? A zda nejsou takto postižení lidé nějak chráněni státem?
   Děkuji
   Pavlíková

   Odpovědět